Blaník – Domov rytířů

V blízkosti malebné vesničky Louňovice pod Blaníkem se tyčí 638 metrů vysoká hora Blaník. K výstupu můžeme využít interaktivní stezku „S rytířem na Blaník“ a rozhodnout se pro jednu ze tří možných cest na vrchol rozdělených podle náročnosti. Tajemná atmosféra na nás dýchne již při vstupu na úpatí. V 15. století bylo u nedalekých Býkovic zázračně poraženo nepřátelské vojsko. Od té doby se traduje pověst o blanických rytířích, kteří údajně spí v nitru veřejové skály a v té největší tísni zachrání českou zem. Historie místa ovšem sahá ještě mnohem dál. Nejdůležitější zmínky pochází již z keltských dob. Keltové hráli na Podblanicku velkou roli. Ostatně i název hory pravděpodobně pochází z keltského „blaniak“. Na vrcholu Blaníku dodnes nalezneme pozůstatky po kruhovém oppidu.
brnění v muzeu

Z rozhledny až na vrcholky Šumavy

Po náročném výstupu na nás čeká odměna ve formě rozhledny, kde si můžeme vychutnat nádherný výhled a pokochat se pohledem na Českou Sibiř, Českomoravskou vrchovinu či Posázaví. Při jasném počasí dohlédneme až na vrcholky Šumavy.
rytíř na koni

Malý Blaník

O kousíček dál se nachází neoprávněně opomíjený Malý Blaník, dříve nazývaný „Holý vrch“. Sice se nemůže většímu bratrovi vyrovnat výškově, ale milovníci historie si zde přijdou na své. Na vrcholku jsou patrné zbytky po středověkém hradě, dobitém husity v roce 1420. Zajímavým objektem pro fotografy se stal 160 let starý smrk nazývaný „Velký Mnich“, který si zvolil neobvyklé místo pro život a roste uprostřed zříceniny kaple svaté Máří Magdalény.
mlha v lese

Podzim a zima na Blaníku

Ti, kteří nejsou zastánci náročných výšlapů, se mohou s blanickými rytíři seznámit jiným způsobem. Již od roku 1989 se každoročně v Louňovicích pod Blaníkem konají Svatováclavské slavnosti, během nichž přijíždí svatý Václav na bílém koni se svým vojskem přímo náměstí. Nebo se jednoduše překonejte a nenechte si ujít tradiční silvestrovský výstup na horu!

Blaník v kultuře

O významnosti Blaníku hovoří i skutečnost, že jeden z tamějších kamenů se stal v roce 1868 základním kamenem Národního divadla. Blaníkem se také inspirovalo mnoho českých umělců:

  • Alois Jirásek: Staré pověsti české
  • Jaroslav Vrchlický: Selské balady – Balada blanická
  • Divadlo Járy Cimrmana: Blaník

Tak neváhejte a vydejte se po stopách svatého Václava a jeho blanických rytířů!